Bezpečné prostředí ve sportu není jen otázkou řešení závažných případů. Je také o každodenní komunikaci, nastavování hranic, práci s chybou a o tom, jak správně reagovat ve chvíli, kdy si nejsme jistí, zda už byla nějaká hranice překročena.

Právě proto jsme v rámci Safeguardingu České gymnastické federace připravili seminář „Cítím se bezpečně? – O hranicích, komunikaci, konfliktech a vztazích v náročném prostředí vrcholového sportu“ s Mgr. Michalem Šafářem, Ph.D.

Impulzem k jeho přípravě byla také potřeba reagovat na konkrétní podněty, které se v prostředí sportu objevují. Jako federace chceme mít nastavený systém, který umožní podobné situace řešit včas, citlivě a na základě faktů. Zároveň je pro nás důležité, aby tento systém chránil sportovce i trenéry.

Kde je hranice?

Vrcholový sport je náročné prostředí. Trenér pracuje s výkonem, tlakem, emocemi, chybami i frustrací. Sportovec musí být schopný přijímat zpětnou vazbu a posouvat své limity. Bezpečné prostředí proto neznamená prostředí bez nároků.

Na semináři jsme se zaměřili na hranici mezi náročným trenérstvím a chováním, které už může být pro sportovce nevhodné. U gymnastiky je toto téma specifické také vzhledem k rané specializaci, nízkému věku vrcholné výkonnosti, důrazu na dokonalost a často i propojení sportovního výkonu s vnímáním vlastního těla.

Michal Šafář pracoval s konkrétními situacemi z trenérské praxe – jak reagovat na chybu, jak komunikovat v náročné situaci, jak pracovat s fyzickým kontaktem nebo jak rozpoznat rozdíl mezi důraznou zpětnou vazbou a ponižováním. Součástí byly také modelové situace a společná diskuse.

 

Seminář probíhal prezenčně i online.

Velký prostor dostala také práce s chybou a perfekcionismem. Chyba není automaticky selhání – pro sportovce může být důležitou informací a součástí procesu učení. Úkolem trenéra není zabránit každé chybě, ale pomoci sportovci najít cestu, jak ji zvládnout a posunout se dál.

Podezření není rozsudek

Důležitou součástí semináře bylo také téma podnětů a podezření na nevhodné chování. Trenér nemá sám rozhodovat o tom, zda někdo něco spáchal. Měl by ale umět rozpoznat situaci, kterou už není vhodné řešit pouze sám, a vědět, kam ji předat.

Podnět není vhodné zlehčovat, ale zároveň ani předjímat závěr. Důležité je zaznamenat fakta, zachovat důvěrnost a předat informace kompetentní osobě prostřednictvím nastaveného safeguardingového mechanismu ČGF.

Seminář pro trenéry z celé republiky

Seminář proběhl 15. a 16. září v prostorách Tělocvičné jednoty Sokol Brno I, a to ve dvou termínech. Byl určen reprezentačním trenérům a trenérům Sportovních středisek mládeže a účast byla možná prezenčně i online.

Celkem se semináře zúčastnilo 96 trenérů.

Online forma se ukázala jako praktická alternativa pro trenéry, pro které nebylo možné přijet osobně. I na dálku se aktivně zapojovali do diskuse a práce s jednotlivými modelovými situacemi. Prezenční forma naopak nabídla větší prostor pro společnou diskusi, sdílení zkušeností a interaktivní práci.

Obě formy jsme zvolili záměrně – chtěli jsme umožnit účast trenérům z různých částí republiky a zároveň zachovat praktický a otevřený charakter semináře.

 

Tímto seminářem nekončíme

Je důležité, že jsme tímto seminářem téma Safeguardingu neuzavřeli, ale naopak otevřeli. Chceme v něm dál pokračovat a hledat způsoby, jak dát trenérům i sportovcům co nejvíce praktických informací a podpory.

Bezpečné prostředí totiž nevznikne jedním seminářem. Vzniká postupně – tím, jak spolu komunikujeme, jak nastavujeme hranice, jak pracujeme s chybou a především jak dokážeme reagovat ve chvíli, kdy se objeví problém.

Lucie Zubrová
Sportovní manažerka ČGF,
Safeguarding